„Když už máme dotační opatření s názvem ‚ochrana druhů‘, bylo by dobré, aby obsahovalo skutečně ochranu ohrožených druhů zvířat a rostlin, tedy například, aby byly podpořeny různé organizace v péči o cenné lokality s jejich výskytem. V současnosti toto opatření podporuje pouze myslivecká sdružení a záchranné stanice a dále máme dotační opatření pro včelařská a rybářská sdružení a na výsadbu zeleně obcemi v kraji. Jejich práce si vážíme a z těchto dotací se hradí převážně smysluplné projekty, proto jsme materiál podpořili a rádi bychom je i nadále zachovali, nicméně v ochraně ohrožených druhů jsou priority opravdu jinde,“ řekl po jednání zastupitelstva Dan Leština a dodal:
„Chtěli bychom také, aby bylo možné financovat drobné terénní úpravy v krajině za účelem účinnějšího zadržení vody v ní a prevence sucha. Určitě by bylo vhodné drobně upravit podmínky rybářských dotací tak, aby na ně dosáhlo více subjektů a bylo možné žádat i na přírodě bližší metody obnovy populací některých druhů ryb. Podporu si zaslouží i zodpovědné obce a spolky, které věnují péči toulavým kočkám. A důležitá je nejen dobře navržená výsadba nové zeleně, ale především péče o stávající vzrostlé aleje a další významné stromy. Mrzí mě, že se pro rok 2022 nenašel způsob, jak tyto věci v rámci programových dotací podpořit, přitom by v rámci krajského rozpočtu šlo o zanedbatelné částky. Doufám, že pro rok následující se pro to vůle najde,“ uzavřel Dan Leština.
O práci v krajském zastupitelstvu, ve výborech a komisích, budou Piráti i nadále informovat, sledovat je můžete na Facebooku a na webu.
]]>Boj se suchem bereme vážně, proto na krajské a komunální úrovni naši zastupitelé prosazují opatření pro ochranu biodiverzity. Ve městech zlepšujeme péči o městskou zeleň, např. se omezují seče, abychom dali prostor rozvoji různých druhů rostlin a hmyzu, vysazujeme solitérní stromy, aleje, podporujeme ochranu mokřadů, využití kompostu a propachtování polí přednostně ekologickým zemědělcům. A nejen v tom chceme pokračovat i na vládní úrovni!
]]>“Dlouhodobě usilujeme o zvýšení schopnosti zadržovat vodu v krajině a odolnosti lesních porostů. Právě mokřady jsou účinným nástrojem v boji proti suchu a pomáhají udržet vodu v krajině. Zlínský kraj proto aktivně podporuje veškerá tato opatření,” komentuje Hana Ančincová, zodpovědná za životní prostředí kraje.
Hospodaření se srážkovými vodami je komplexní přístup k odvodňování urbanizovaných území, který klade důraz na zachytávání dešťové vody v místě jejího dopadu a zachování přirozeného vodního režimu v území – tedy maximalizaci vsaku a výparu a minimalizaci povrchového odtoku. Základním pravidlem standardů je proto minimalizace nepropustných povrchů již v rámci urbanisticko-architektonického řešení. Důležitým prvkem je například i budování střech s retenční vrstvou.
Dalším důležitým pravidlem je odvádění srážkových vod do vegetace, akumulace a retence srážkové vody a vsakování do půdy. Právě tato přírodě blízká řešení maximalizují využití vody a minimalizují odtok vody do kanalizace.
„Dnes přijaté Standardy navazují na Klimatický plán hlavního města Prahy, zejména na Adaptační strategii na změnu klimatu a upřesňují, jakým způsobem by nejen hlavní město, ale i jednotlivé městské organizace a případně i městské části a soukromé subjekty měly přistupovat k nakládání s dešťovou vodou a k projektům takzvané modré infrastruktury. Cílem je mimo jiné soukromé i veřejné investory inspirovat a motivovat, aby implementovali tyto zásady do svých projektů. Pomohou tak zlepšovat podmínky pro život obyvatel Prahy a snižovat dopady klimatické změny nejen na metropoli,“ říká Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí, technické vybavenosti a bezpečnosti.
Zásadním úkolem, který Standardy uvádějí, je stanovení správce každého takového realizovaného řešení pro dešťovou vodu. Součástí dokumentu je proto „Metodický postup uvedení Standardů hospodaření se srážkovými vodami na území hlavního města Prahy do praxe“, který určuje, kdo bude správcem objektů či systémů HDV (zejména těch ve vlastnictví města) a jaké jsou nezbytné náklady na správu.
„Praze tato metodika velmi chyběla. Sami jsme svědky toho, co dokáže způsobit jeden, ne-li více přívalových dešťů. Nebo naopak situace, kdy několik po sobě jdoucích týdnů nezaprší vůbec. A následky jak dlouhodobého sucha, tak velkého množství srážek jsou nejen pro obyvatele, ale i pro životní prostředí v Praze velmi zatěžující. Je potřeba se s těmito situacemi naučit pracovat a tyto standardy dále předat i soukromému sektoru, zejména developerům, kteří zde staví nová sídliště, aby je do svých projektů implementovali,” konstatuje Tomáš Murňák (Piráti), místopředseda Výboru pro infrastrukturu, veřejnou vybavenost a životní prostředí ZHMP.
V urbanizovaných územích je podle dokumentu nutné do budoucna přizpůsobit stavební procesy týkající se nejen nových staveb, ale také změn odvodnění u staveb již dokončených. Nové zásady pro pozemní stavby, komunikace nebo například vodohospodářské stavby musí podle Standardů klást prioritu na vzájemně prospěšné spojení vody a zeleně (tzv. modrozelenou infrastrukturu) do komplexního systému co nejméně náročného na provoz a údržbu.
Cílem standardů je zlepšování mikroklimatických podmínek v Praze v rámci adaptace na změnu klimatu a snižování negativního vlivu extrémních teplot, vln horka a městského tepelného ostrova na obyvatele Prahy. Díky zlepšení těchto podmínek se sníží také riziko přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha na území metropole.
„Strategie adaptace hlavního města Prahy na změnu klimatu, Klimatický plánu hlavního města Prahy do roku 2030 a nově i Standardy hospodaření se srážkovou vodou na území hlavního města Prahy jsou naše zásadní koncepční dokumenty pro boj s projevy klimatické změny. Zvyšování teplot a sucho se týká celého světa, proto budeme i o těchto tématech tento týden jednat a vyměňovat si zkušenosti na mezinárodní klimatickém summitu COP 26 ve skotském Glasgow,“ popisuje Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.
Vedle se Standardů pro hospodaření s dešťovou vodou Rada hl. m. Prahy dnes schválila také Standardy pro péči o stromořadí. Oba dokumenty na sebe navazují a společně by měly přispět k lepšímu zavlažování a celkové lepší prosperitě stromů v ulicích Prahy.
]]>„Na schválení Standardů musí navázat jejich praktická implementace napříč odbory města a městskými organizacemi. Tu zajistíme pomocí proškolení zaměstnanců odborů, odpovědných osob, městských částí, ale i odborné veřejnosti v rámci pravidelných workshopů, které jsme již začali realizovat v rámci adaptace hlavního města na změnu klimatu,“ doplňuje Petr Hlubuček.
„Podpora biodiverzity je jednou z našich priorit. Jsem ráda, že můžeme podpořit tyto dva projekty, které pomáhají navracet krajině její dávno zapomenutou tvář. Ať už je to vytvářením soustavy tůní a mokřadů, které jsou přirozeným biotopem pro chráněné druhy živočichů nebo například obnovou zanedbaného území s velmi cennými druhy rostlin a živočichů,“ uvádí radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Jana Skopalíková.
Projekt Budování a obnova tůní na Podblanicku je zaměřen na přírodovědně cenné mokřadní louky, z nichž některé jsou vyhlášené i jako Evropsky významná lokalita Podlesí. Na loukách dojde k odstranění náletových dřevin a obnoví se nebo vytvoří nové tůně pro obojživelníky. Na lokalitu již byly navráceny rovněž vzácné druhy rostlin.
Druhým podpořeným projektem je Revitalizace Jizbické pískovny. Tento projekt řeší revitalizaci území s ekologicky cenným ekosystémem. Tím vytvoří a posílí jednak stabilní stanoviště pro ohrožené druhy živočichů, ale zároveň též zpřístupní areál bývalé pískovny veřejnosti. Součástí projektu je také vybudování naučné stezky.
]]>Nad rámec navržených aktivit programu nutně potřebujeme podpořit podrobné mapování současného stavu krajiny, jejího potenciálu zádrže vody v celé ploše a zároveň odolnosti vůči projevům bleskových povodní. Je třeba mít také zpracované komplexní studie proveditelnosti zádrže vody v krajině a protipovodňových opatření. Nestačí totiž realizovat jen jednotlivá opatření, je potřeba mít smysluplný plán a věnovat se přednostně rizikovým oblastem. Současně se musíme soustředit na realizaci konkrétních opatření, která se navzájem doplní čímž se jejich vliv významně zvyšuje.
Výstupem budou studie proveditelnosti konkrétních opatření navržených na základně detailní znalosti terénu, které mohou sloužit jako podklad pro veřejnou debatu, diskusi s vlastníky půdy a dalšími hospodařícími subjekty. Dále mohou sloužit také jako výchozí bod pro územní plánování, plány oblastí povodí i komplexní pozemkové úpravy.
Piráti a Starostové potřebu komplexních opatření v krajině dlouhodobě prosazují. Na Výboru pro životní prostředí jsem prosadila usnesení vyzývající ministry zemědělství a životního prostředí, aby byl v rámci připravovaných programových období kladen maximální důraz právě na systematické krajinné plánování, aby byla zavedena podpora zpracování komplexních krajinných plánů a studií proveditelnosti protipovodňových opatření a zádrže vody v krajině na ucelených územích, a dále na realizaci přírodě blízkých opatření.
Ministerstvo životního prostředí dotačně podporuje spíše jednotlivá opatření. A to i přestože mají komplexní řešení jasnou podporu Evropské komise. Minulý pátek na jednání Monitorovacího výboru Operačního programu Životního prostředí to její zástupce opět potvrdil.
]]>Podle Českého hydrometeorologického ústavu byly v roce 2020 nalezeny pesticidy a jejich metabolity v 4059 vzorcích, což činí ohromujících 82 % všech odebraných vzorků. U podzemních vod zpráva uvádí, že limit alespoň jednoho ze sledovaných ukazatelů kvality vody byl překročen v 82,4 % pozorovaných pramenů nebo vrtů. Kvalita vod se zhoršuje – ani tato čísla nás nepřinutí změnit způsob zemědělského hospodaření?
Znečištění způsobují jak chemické látky a pesticidy, průmysl, tak i města a obce a působení klimatické změny. Zdroje podzemních a povrchových vod přitom mají zásadní význam pro zásobování obyvatel pitnou vodou.
Podle Pirátů je proto hlavní součástí adaptačních opatření ochrana zdrojů vody a jejich okolí. Zcela zásadní je pro nás zajištění zásobování občanů pitnou vodou dobudováním infrastruktury vodovodů a kanalizací a systematické vyhledávání nových zdrojů pitné vody. Voda pro lidi musí být dostupná, kvalitní a cenově přijatelná.
Doprovodná ilustrace: Koncentrace pesticidů v podzemních vodách (látky s překročením na dvou a více místech) v roce 2020.
]]>Jsem aktivní v Resortních týmech (RT) Zemědělství, který vedu, a Životního prostředí, jehož jsem aktivním členem. Chtěl bych se věnovat odpovědnější správě krajiny také v Poslanecké sněmovně.
Chci dosáhnout, aby tu bylo čistší životní prostředí, kvalitní pitná voda pro všechny. Chci změnit styl toho, jak stát přistupuje k ochraně životního prostředí. To, jak nakládáme s krajinou, udělalo z běžných druhů v přírodě druhy vzácné a mnoho z nich vyhynulo. Také je pro mě důležitá kvalita potravin a jejich dostupnost.
Zemi jsme nedostali od našich rodičů, ale půjčili si jich od našich dětí.
Nejbližší je mi zemědělství a ochrana životního prostředí. Chtěl bych, aby byla dostupná nabídka kvalitních potravin pro každého i ve veřejném stravování. Standardem by měla být také šetrná metoda výroby a zpracování potravin. Důležitá je také zdravá a odolná krajina, která je schopna zadržovat vodu a vyprodukovat dostatek kvalitních a zdravých porduktů, a to díky zemědělcům, kteří na ní hospodaří ekologicky. Dalším bodem je udržitelné hospodaření v lesích, kdy by stát měl podporovat a rozvíjet lesnicko-dřevařský sektor jako jeden funkční celek. Sám dobře vím, že letní dny ve městě jsou peklo. Proto je důležité snižovat teplotu chytře: vodními toky, zelení a zužitkováním dešťů.
Současný přístup státu v této věci je podle mého názoru zcela nedostatečný. Životní prostředí je celosvětovou prioritou, ale u nás je “Popelkou”. Přitom ve společnosti toto téma rezonuje, a to nejen mezi mladou generací. Je potřeba získat prestiž a mozky pro tento resort.
Mojí prioritou je udržitelné nastavení české implementace společné zemědělské politiky Evropské unie. Klíčovou sílu v tomto má samozřejmě Ministerstvo zemědělství, nikoli Poslanecká sněmovna.
]]>Jde zejména o výše zmíněnou cílenou adaptaci SZP EU ve smyslu udržitelné správy krajiny včetně retence vody v půdě. Potenciál půdy zadržet vodu je u nás na kvalitních půdách 400 l/m3, realita je poloviční. Klíčovým nástrojem prevence sucha je tedy zdravá půda.
“Podpořili jsme například projekty odkanalizování obcí Ořechov a Vážany, doplnění kanalizace v Traplicích, odkanalizování obce Hvozdná, prodloužení vodovodního řadu v obci Mikulůvka nebo využití nového zdroje vody v Komárnu. Původně jsme pro tento náš dotační program měli vyčleněno 10 milionů korun, vzhledem k vysoké kvalitě předložených projektů jsme však na základě doporučení hodnotitelské komise rozhodli o navýšení alokace programu o více než 20 milionů,” uvedla Hana Ančincová, statutární náměstkyně hejtmana Zlínského kraje, zodpovědná za oblast životního prostředí.
Finanční prostředky v rozmezí od 50 tisíc až do 10 milionu obcím pomohou při realizaci projektů na zlepšení zásobování kvalitní pitnou vodou, poklesu vypouštěného znečištění, nebo zvýšení množství čištěných odpadních vod. O dotace mohly žádat všechny obce kraje do 2000 obyvatel, nebo svazky obcí, z kterých má každá do 2000 obyvatel. Dotace na projekty projednala Rada Zlínského kraje, která je doporučila krajskému zastupitelstvu ke schválení. Krajští zastupitelé budou přidělení dotací obcím schvalovat na zasedání 13. září.
]]>Tuto zprávu je ale potřeba si neustále připomínat. Vystavila totiž lidstvu jednoznačný účet a potvrdila to, co již dlouho tušíme - ano, lidská činnost způsobuje změnu klimatu.
IPCC poskytl celou řadu dokumentů - nejen zprávu jako takovou, která má 3949 stran, ale také 42stránkové shrnutí pro politiky (Summary for Policymakers, SPM), regionální informační listy nebo interaktivní atlas. Všechny tyto dokumenty ale poskytují jeden nelichotivý obraz - změna klimatu je v plném proudu a máme jen omezené množství času, abychom se s ní zvládli vypořádat.
Zpráva shrnuje, jaký je vliv jednotlivých faktorů na změnu klimatu. Dočteme se například to, že lidstvem způsobené oteplení od období let 1850-1900 je 0.8°C a 1.3°C. Že lidské působení je od 90. let 20. století hlavním důvodem pro tání ledovců nebo pro okyselení vrchní vrstvy světových oceánů.
Zpráva dále říká, že lidmi způsobená změna klimatu ovlivňují počasí a klima na mnoha místech světa. Právě kvůli ní dochází k nejrůznějším extrémním událostem, ať už se jedná o vlny horka (jako je ta, která v minulých dnech zasáhla jihovýchodní Evropu), sucho, ale i o silné srážky a další extrémní jevy.
IPCC představuje pět možných scénářů dalšího vývoje. Všechny scénáře mají jedno společné - povrchová teplota Země poroste minimálně do poloviny tohoto století. Každý scénář ale nabízí jiný růst teploty. V případě, že bychom dokázali zastavit produkci skleníkových plynů, by teplota na konci 21. století byla o 1.0°C až 1.8°C vyšší než v současnosti. Pokud by ale produkce skleníkových plynů stoupla na dvojnásobek oproti současnému stavu, což je varianta, kterou představuje nejhorší scénář, narostla by do konce století teplota o 3.3°C až 5.7°C.
Další nárůst zemské povrchové teploty přitom bude přinášet stále častější výkyvy počasí. Můžeme se tedy připravit na to, že budeme častěji zažívat nejen sucha, vlny veder nebo povodně, ale také události jako bylo tornádo, které zpustošilo na začátku července letošního roku část Hodonínska a Břeclavska.
Pročítala jsem poslední dny nejen SPM, ale i články a rozhovory k tomuto tématu. Vědci se shodují, že zpráva není překvapením. Že informace, které jsou v ní obsažené, máme už delší dobu. Jaká je ale kolem změny klimatu realita? Ano, pořádají se konference, státy přijímají nejrůznější klimatické závazky, ale přesto se situace stále rapidním tempem zhoršuje.
Přitom je právě na jednotlivých státech, včetně České republiky, aby přijaly taková opatření, která povedou k výraznému omezení emisí skleníkových plynů. Světoví vůdci bijí na poplach (ti čeští mlčí, což je v případě některých z nich asi i dobře), ovšem realita je taková, že jen málo států se zavázalo například k odstupu od uhlí a skutečně tento závazek naplňuje.
Je potřeba nejen omezit využívání fosilních paliv, ale také změnit přístup ke krajině. Ruku v ruce s klimatickou změnou totiž jde i čím dál horší stav naší krajiny, která pak není schopna se změnám klimatu a extrémům v počasí přizpůsobit. Co chceme udělat pro klima a naši krajinu? Podívejte se na náš plán Důraz na klima.
Na konci letošního roku se v Glasgow uskuteční konference COP26 (26th UN Climate Change Conference of the Parties). Změna klimatu, možné scénáře dalšího vývoje a to, jak budou státy v dalších letech postupovat, je hlavní náplní této konference. Doufejme, že se na ní projeví posun v myšlení, který povede také k posunu přístupu ke změně klimatu jako takové. Čas na změnu nám totiž velmi rychle dochází.
]]>Rada Středočeského kraje doporučuje zastupitelům, aby schválili dotace na 101 projektů v oblasti vodohospodářské infrastruktury. Mezi ně by měla být rozdělena částka převyšující 102 milionů Kč ze Středočeského Infrastrukturního fondu s tematickým zadáním “Životní prostředí”. Obce a dobrovolné svazky obcí mohly posílat žádosti do 5. května 2021.
„Nakonec se jich se sešlo mnohem více, než jsme mohli plně uspokojit. Proto se přikročilo ke krácení zhruba na třetinu požadovaných částek tak, aby bylo možné podpořit všech 101 žadatelů, kteří splnili podmínky fondu,“ uvedla naše radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Jana Skopalíková.
Všechny doručené žádosti o dotace byly v souladu s pravidly zkontrolovány a ohodnoceny pracovníky Odboru životního prostředí a zemědělství. Žádosti, které neprošly formální kontrolou a nesplňovaly požadované parametry, byly z dotačního řízení vyřazeny. Takových žádostí bylo podle Jany Skopalíkové jen pět.
Definitivní slovo budou mít středočeští zastupitelé, kteří musí konečné přidělení dotací schválit. Nejbližší jednání se koná 13. září.
Byl schválen návrh statku “České vodáctví – sociokulturní fenomén pobytu v přírodě spojený se splouváním vodních toků” do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Středočeského kraje.
Fenomén vodáctví, který trvá desítky let, se podařilo dochovat až do současnosti takřka v nezměněné podobě. Demonstruje to existence mnoha vodáckých organizací, které se o jeho tradici starají. Vodáctví se předává z generace na generaci, zachovává si svůj folklor v podobě pozdravů, slangu, rituálů, písniček atd., vztah ke sportu, historii, přírodě, určité mravní hodnoty. Vodáci mají zajištěný pocit kontinuity, identity, ale také interakci s historií a přírodou.
]]>“Vodáctví má v České republice hlubokou tradici. Není to jen o sportu, ale o celém souboru tradic, zvyků, zásad, které jsou s vodáctvím neoddělitelně spojené. Jde o prvek moderní lidové kultury, který si zaslouží být zachován a předáván dalším generacím. Proto jsem ráda, že byl krajskou radou podpořen návrh na zapsání Vodáctví ve středních Čechách do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury v našem kraji,” uvedla Lucie Cirkva Chocholová, naše předsedkyně Výboru pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch.